Člověk míní, "vejška" mění ...
Aneb, co jsem se naučila během zkouškového :)
Už od malinka jsem navyklá určitým způsobům, o nichž jsem si myslela, že přes ně vlak nepojede ...
Začíná to už u biologických potřeb a končí čímsi, co humanitně založení vědci nazývají životní úrovní a sociologové dokonce každodenností ( tu terminologii jsem si mimochodem také odnesla ze zkouškového :D ) a právě tyto záležitosti dotváří naší osobnost...
Můžeme tedy říci, že zkouškové naprosto nabourá celý náš svět a nakonec i nás samotné... :D
Je to tak šílené, že bych to přirovnala k oné soutěži o přežití v přírodě...
Pár takových postřehů Vám sem teď vypíšu ...
Nebudu lhát... Za celou střední školu, jsem se učila pouze k maturitě... A upřímně- taky jsem se nějak zvlášť nepředřela... Vzhledem k tomu, že každopůlroční vysvědčení byla jak jinak než neskutečná tragédie, šla jsem dále studovati na učitelku, aby to ta další generace ve škole měla větší šanci přežít bez ujmy na zdraví a ne jako já s boulemi na hlavě od toho, jak jsem každé vysvědčení poctivě bila hlavou do zdi, s tím, že jsem se měla více učit...
Až tady na vysoké mě snad poprvé v životě chytlo cosi jako studijní svědomí a poprvé v životě jsem začala ke studiím přistupovat opravdu zodpovědně ( doufám jen, že to není předzvěst faktu, že jednou možná budu naprosto klasická učitelka, na které je nespočet vtipů ... )
Zkouškové tudíž probíhalo naprosto , naprosto a naprosto... vlastně ani nevím, jak to správně vyjádřit... Z následujících příkladů si ovšem jistě uděláte vcelku reálný obrázek sami ...
Co jsem tedy během zkouškového pochopila, že se hold mění...
1) První moje zásada - SPÁNEK !
Až do ledna letošního roku jsem byla napevno přesvědčená že můj medvědí dvanácti hodinový spánek kromě mé sestry, která občas trvá na tom vyrazit si do dvou do rána do baru a probírat svůj osobní život, rozhodně nic nenaruší ... Největší omyl století ... Já, zvyklá spát jako kojenec prakticky přesnou polovinu oněch 24 hodin jsem najednou čelila pravdě, že nejlépe se učí v noci a chci -li opravdu s něčím pohnout nezbývá než zůstat vzhůru - celou noc !!! Sadistické řešení, díky němuž mám ovšem zkoušky v kapse a ještě i teď si z nich něco pamatuju, což jasně dokazuje onu efektivnost...
2) Druhá moje zásada - ZÁVISLOST !
Nebudu lhát, každý ať si dělá co chce, to mě osobně je šumák, ale já to dělat nebudu- a to striktně...
A najednou je to tu- natáhnete-li noc, logicky budete unavení... Zvyklí navíc spát tak jako já - to člověka pak jedna noc vzhůru dokáže zničit... A předmětů bylo dvanáct... Co dodat... Bylo zapotřebí hnacího motoru... A tak jsem sáhla ke kafíčku... Po vzoru milovaných retro plakátů s hesly typu Coffee is always the best idea... All I need is love and cofee...You can sleep, when you´re dead -now take coffee ...
Výsledný efekt- po tom co jsem sprostě vychlemtala tři sklenice ochucených kafíček od Douwe Egberts, včetně skořicové limitky kterou jsem našla pod vánočním stromkem, jsem se oficiálně stala závislou na kávě... Můj žaludek ovšem začal mírně řečeno protestovat a kafe přestalo během dvou týdnů fungovat... Zbylé dva týdny přišel na řadu Red Bull a má vlastní experimentální zkušenost toho, že film Yes Man měl onu slavnou scénu doopravdy podloženou realitou :D :D :D
3) Třetí moje zásada - HRÁŠEK ?!
Nikoli jídlo, ale opět pojítko ke spánku ... Zkrátka a dobře za dvacet let mého slavného bytí jsem byla zvyklá spát v absolutní tmě, tichu a s absolutně úhledně upravenou postýlkou... Žádné zkrabacené prostěradlo, špatně naaranžovaný polštář - nic! Jakákoli drobná odchylka a už jsem se měnila v princeznu na hrášku a celou noc měla špatný spánek... Až do letošního ledna... Když už jsem se dostala během zkouškového do postele usnula jsem okamžitě a nejen za bílého dne ( a to nejen v posteli, ale třeba i v autobusu, pravidelně jsem tak přejížděla zastávky! ), ale hlavně úplně na všem... A tak se stalo, že jsem chodila na zkoušky s otlačeným kroužkovým bločkem na čele, počmáraná propiskou, nebo s obtisky skript na tváři... Nemluvě o tom, co se nacházelo na zbytku postele- Cherrynky hračky, obal od sušenky, dokonce - a to je už docela nářez - podařilo se mi vyspat na krabičce s džusem, nůžkách, ořezávátku a i na bodci od vánoční ozdoby :D
4) Čtvrtá moje zásada - JEDINĚ NÍZKOTUČNÉ !
Jop až do ledna letošního roku jsem se posledních pět let puntičkářsky snažila dbát na linii a s výjimkou občasné čokolády, občasného fast foodu jednou za uherský rok a hranolek, nebo vánočních hodů jsem hezky baštila nízkotučné věci... Ovšem během zkouškového jsem se naučila, že v krizové situaci člověk sežere a vypije v jakémkoli množství, co má zrovna při ruce...
5) Pátá moje zásada- PLÁNY !
Nevím jak vy, ale já bez pořádného plánu neexistuju... Plánuji si druhý den, jídlo, oblečení, výlety, dovolené, nákupy, seznamy toho, co bych chtěla... a samozřejmě strategie krizových situací... Jenže když přijde na zkouškové - MŮŽETE SI BÝT JISTÍ JEDNOU VĚCÍ ! - Během zkouškového nebude existovat jediná věc, která by vyšla podle plánu, vlastně která by vůbec šla nějak naplánovat ! Naprostá darda do zad ... :D
A tak se rovnou připravte na pozdní příchody, nedokončené věci, neustálý spěch, permanentní nestíhání a také permanentní naštvání z toho, že nic nevychází ! To je během zkouškového naprosto normální :D
6) Šestá moje zásada-KONTROLA !
No, tohle je teda něco :D Nikdy jsem nepředpokládala, že zrovna já se svou pevně danou životní filosofií uzpůsobenou k tomu, abych byla přesně tam, kde mám být a měla přesně to, co mám mít, že zrovna mě by mohla být nabourána sebekontrola... Věřte mi, během zkouškového dojde k tolika momentům, kdy máte chuť řvát a rvát vlasy z hlavy ( v mém případě teda ne sobě, většinou strůjci onoho krizového momentu ). Momenty, kdy máte chuť všechno hodit za hlavu, nebo kdy na Vás dopadne tíha všeho světa a upadnete do studentského pesimismu, kdy vidíte všechno černě a budoucnost si vykreslujete tak, že budete jíst vyhrabané kořínky trávy v polorozpadlém zábavním parku, který patrně bude vaší každodenní noclehárnou... Zkráceně řečeno- během zkouškového ve vašem životě zavládne kompletní chaos, který Vás srazí na kolena a přinutí pochybovat o všem čemu jste kdy v životě věřili !!! To je také naprosto normální a naštěstí dočasné ...
7) Sedmá moje zásada- ÚTULNÉ HNÍZDEČKO !
Další pecka :) Jak už jsem zmínila v šestce - totální chaos ... Když se učíte jsou jen dva způsoby, jak se s tímto bodem vyrovnat- Buď se Vám do učení nechce, tak budete dělat i věci, do nichž se Vám běžně bytostně nechce - úklid nejčastěji... Nebo naopak budete úklid považovat za něco, co značně zabírá příliš mnoho v tuto chvíli cenného času, který potřebujete na učení a tak se kolem Vás bude hromadit vše, co sníte, zmačkáte, ušpiníte... Až nakonec pod tou hordou šíleností nebudete ani vidět, přesto všechno jít ven s odpadky bude věc zcela nepřípustná, zatímco vyjíst ledničku do poslední shnilé ředkvičky věc zcela nevyhnutelná ...
Hádáte správně, jsem ten druhý typ :D
A tak jsem pozbyla i zásadu o útulnosti mého hnízdečka i pracně vykonaný vánoční gardový úklid ...
8) Osmá moje zásada- HUDBA JAKO AROMATERAPIE
Tohle přímo není tak úplně zásada, spíše můj zvyk :D V průběhu osvojování hudebních preferencí jsem se naučila poslouchat určité songy jakožto formu povzbuzující aromaterapie... Zkrátka a dobře jsou songy, bez nichž už se neobejdu, díky nim jsem za chvíli znovu veselá, nebo znovu nabudu klidu místo roztěkanosti, nebo songy díky nímž mám extra porci energie během chvilky a tak dále ... No a během zkouškového přišel ten trapný moment, kdy dvanáctkrát po sobě hrála píseň Fuck it all - parodie na Let it go z pohádky Frozen... Tato parodie loni byla inspirací pro mnoho studentů a letos s se stala samozřejmě i tou mojí ... :D
Během učení na propedeutiku následoval song Kdo ví jestli- od Kabátů
a následně po fonetice z angličtiny Proč pocit mám od Herleje :D
Jo jo ta studentská hudební aromaterapie ...
9) Devátá moje zásada- DŮSTOJNOST !
Sotva jsem pochopila, co to znamená elegance, dala jsem si za cíl, mít jí za všech okolností a také jí dala vlastní druhé jméno- důstojnost... Jistě nemusím vysvětlovat, kdy nastal ten moment a tato moje důstojnost mi dala vale ...
Vždycky jsem bagatelizovala - a to přísně, aby mě nikdo nikdy neviděl v žádných šílených momentech... A hle - přijde zkouškové ( první v životě, skoro jsem to nezmínila, třeba se to časem zlepší :D ) člověk dorazí domů ze zkoušky, na níž se připravoval tři dny a dvě noci, vypil při tom hektolitry kofeinu a ve finále dojde k situaci , kdy učitel vybere otázky, které jsem v životě neviděla (pochybuju, že je někdy někdo viděl ) a první co v tento moment udělám ? Dvě slova - Jim Beam !!! Mě bylo veselo, ale nemusím říkat, jak to asi dopadlo ...
10) Desátá moje zásada - NEPODVÁDĚT !!!
Za nic na světě !!! Pravdou se šetří, jak zpívají Kabáti, a pro mě je pravda zásadně prvotní potřeba během socializace... Tak si jí já dopřávám ve velké hojnosti a samozřejmě svou upřímností a ukecaností všem lezu šíleně na nervy :D A pak se stane, že vyrukují s předměty, o nichž si je člověk stoprocentně a pravdivě jistý, že je nemá šanci dát bez menší pomoci ... No stalo se mi to u jednoho předmětu ... Nebudu lhát - nelituju :D Vpravdě - byl úplně mimo můj obor, jeden debil si ho vymyslel a vymyslel si také, že dá test z přijímaček na vysokou právě na tuhle hrůzu ( čímž se jasně snižuje možnost, že by to člověk jako já kdy mohl udělat, zdárně jsem se tomu vyhla po celou dobu svých dosavadních studií a tudíž jsem o tom věděla absolutní prd...Když se to vezme kolem a kolem, i o tom prdu ví člověk víc než o tomhle předmětu...) a tak následoval moment, kdy jsem si napsala tahák... Neuhádnete, co se stalo - samozřejmě jsem ho v tom vše chaosu kolem mě, nechala v den D doma... Ale předmět mám za dvě :D Ne vždycky je podvádění tak úplně špatné :D :D :D
Tolika k tomu, jak asi tak probíhalo moje studijní období zkouškového ...
Teď se vesele vrátím ke svým na druhou kolej odsunutým plánům a zásadám a s tímhle vším výše sepsaným se vesele shledám opět v létě :)
Tak škole zdar a pěkný večer Vaše "osvícená " zkostnatělých zásad prozatím zbavená Pauline :))
to je užasní članek a pouční
OdpovědětVymazat